Zpravodaje samosprávy

Tento článek byl převzat se svolením Oživení.cz.

Před volbami vždy analyzujeme vyváženost a objektivitu zpravodajů, tentokrát jsme se zaměřili na krajské zpravodaje. Analýza opět ukázala, že se situace, navzdory novelizaci tiskového zákona v roce 2013, příliš k lepšímu nemění. Zpravodaje jsou stále vnímány jako prostor pro prezentaci politiků a jejich úspěchů, namísto prostoru, který tu je pro občany a jejich informovanost.

Krásně to shrnul jeden nejmenovaný poskytovatel regionálního televizního vysílání svojí nabídkou, že zajistí takový obsah, aby občané měli pocit, že se jim v obci/městě/kraji dobře žije.
Tiskový zákon ovšem ukládá, že vydavatel periodika samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku, jinak řečeno informovat o tom, jak se občanům skutečně žije.

Jaká jsou naše doporučení pro lepší informování?
2 základní pojmy, 1 systémové doporučení a 5 doporučení pro zlepšení zpravodajské části obsahu:

1. Pojmy objektivita a vyváženost
2. Jmenování nezávislé redakce jako základní systémové nastavení
3. Pět doporučení pro zlepšení zpravodajské části obsahu



OBJEKTIVITA A VYVÁŽENOST OBSAHU

Jedná se o dva základní pojmy, které jsou v debatě o naplňování zákona, a tedy i kvalitě informování, stěžejní. Za oběma pojmy se skrývají rozsáhlé odborné diskuze mediální teorie, pro praktické použití je nutné znát alespoň základní vymezení.

Objektivita – je pojem, který je možné hodnotit u zpravodajství, tedy beznázorového informování. Nemá smysl posuzovat objektivitu u příspěvků a článků, které nabízejí subjektivní názor na dění, protože z podstaty věci není chybou, že tam objektivita chybí. Existují novinářské formy, které v různé míře objektivitu a subjektivní názor spojují - například publicistika.

Objektivita v sobě obsahuje několik dalších pojmů

* Správnost ve smyslu faktické přesnosti
* Transparentnost ve smyslu uvádění zdrojů dané informace (je velký rozdíl, pokud nějaká zpráva vychází pouze z toho, co řekl/myslí si starosta a nebo jde o informaci, která je ověřitelná v materiálech aj.)
* Věcnost ve smyslu zachování neutrality novináře ALE je možné doplnit danou zprávu o názory např všech relevantních (politických) subjektů
* Kontext ve smyslu úplnosti zprávy. Právě doplnění postojů relevantních aktérů, jejich názory, informace, jak například řeší daný problém jinde aj. - to vše umožňuje čtenářům přemýšlet o vlastním názoru na celou situaci.

Vyváženost – jinými slovy rovný přístup relevantních subjektů/aktérů
Zpravodaje jsou financované z veřejných peněz (a reklamy), proto by měli mít všechny politické subjekty, ale klidně i další společenské skupiny, zajištěnou reprezentaci, přiměřenou jejich významu (jde o tzv. odstupňovanou rovnost).
Alespoň minimální zastoupení by měly mít všechny politické subjekty v zastupitelstvu, protože mezi čtenáři jsou i jejich voliči. Zajištění reprezentace je možné docílit jak přímo prostorem pro články daných aktérů, tak ale stačí, když redaktor doplňuje zpravodajství citací jejich postojů. Druhý způsob je i mnohem praktičtější, ne každý zastupitel je grafoman a má čas sepisovat své názory do článků, zároveň je pro čtenáře dobré, že hlavní názory najde hned u zprávy.

Pokud není zajištěna vyváženost, dochází k nerovnému postavení politických stran a skryté stranickosti, což je problém zejména v období volební kampaně, kdy může dojít k narušení rovnosti a férovosti volební soutěže a poté až ke zrušení výsledku voleb. Tak, jak se stalo ve Strakonicích ve volbách roku 2018.



Víte, že ...Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nezakazuje vést kampaň v obecním zpravodaji?
Například usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2014 (sp.zn. 9 A 344/2014 - 61) uvádí: "Volební zákon upravuje pravidla volební kampaně velice kuse v ust. § 30. Obecně je tak třeba uvést, že tiskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, mají svou povahou blíže k veřejnoprávním médiím než k plochám pro vylepování volebních plakátů. Pokud zákon nezakazuje použit pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít, při zachování rovnosti přístupu volebních stran. Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu …"



JMENOVÁNÍ NEZÁVISLÉ REDAKCE

Jmenování nezávislé redakce schopné vytvářet vlastní články, je základním předpokladem pro naplňování požadavku objektivity i vyváženosti. Bohužel, také jde o doporučení, které je v praxi obtížné jednoduše naplnit. V případě menších a středních obcí či měst může být problém najít vhodného člověka na redaktorskou pozici. Ve všech typech samospráv je pak často překážkou neochota vedení vzdát se kontroly nad obsahem - jinak řečeno systémový střet zájmů.

REDAKČNÍ x EDITORSKÝ PŘÍSTUP TVORBY OBSAHU

Aktuálně se nejčastěji obsah zpravodajů tvoří editorsky. To znamená, že je určený pracovník/pracovnice, kterému jsou doručeny jednotlivé příspěvky od politiků, odborů na úřadě, z tiskového oddělení, příspěvkových organizací atd. Pracovník je pouze seřadí, případně upraví korekturou.
Tímto způsobem je ale obtížné dosáhnout objektivního a vyváženého zpravodajství, které se neobejde bez aktivního redakčního přístupu. V redakčním přístupu si došlé podklady redaktor zpracuje do vlastních článků, sám si volí typ uveřejnění nejen alternativních názorů (rozhovor, zpráva, dopis, stanovisko, citace apod.), ale zejména si aktivně vyhledává doplňující informace a názory k tématu.

SYSTÉMOVÉ ODDĚLENÍ TVORBY ZPRAVODAJE OD VEDENÍ OBCE

Čistě právně spadá vydávání zpravodaje, stejně jako správa dalších komunikačních médií, do zbytkové pravomoci rady obce/města/kraje. Jenže v ten moment, kdy se radní stávají členy redakční rady a řeší, co bude v obsahu zpravodaje, dostávají se jejich osobní zájmy (aby jejich práce pro samosprávu byla pozitivně vnímána) do sporu s veřejnými zájmy a zákonnými povinnostmi poskytovat objektivní a vyvážené informování (aby byli občané informováni i o nepodařených věcech a věděli, co se skutečně v samosprávě děje).

Právě kvůli výše zmíněnému je dobré zpravodaj odstínit od vlivu rady a radních. Radní nemají být členy redakční rady, dohled nad vydáváním ideálně převezme zastupitelstvo (§ 84 odst. 4 zákona o obcích).


Činnost dohledového orgánu - redakční rady - je velmi důležitá pro nezávislost a dobrou práci redakce. Odborné informace ke správnému systémovému nastavení lze nalézt v našem Manuálu pro dobré periodikum. Po praktické stránce se tématu do hloubky věnuje Výbor pro otevřenost, média a participaci Městské části Prahy 6. Na stránkách výboru je možné se inspirovat velmi podrobnými pravidly pro vydávání zpravodaje, dostupné jsou také zápisy z jednání mediálního výboru, kde je vidět co a jakým způsobem výbor řeší.

Podrobnější informace

→ Městská část Praha 6 - výbor pro otevřenost, média a participaci
Manuál pro dobré periodikum, Oživení
→ jednoduchá a dobrá pravidla pro zpravodaj mají také Černošické listy



PĚT DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ ZPRAVODAJSKÉ ČÁSTI

1. Oddělení zpráv od komentářů: jedná se o základní novinářské pravidlo. Většinou se správně používá v rámci rubrik, které přináší názory zastupitelů. Méně se již na pravidlo pamatuje ve zprávách o činnosti radnice, kdy mnohdy není jasné, co jsou skutečně ověřené informace a co jsou pouze názory představitelů. Příkladem může být níže uvedený příklad ze zlínského Magazínu 21.

2. Aktivita k získání alternativních sdělení: redakce by měla mít v pravidlech pro vydávání zpravodaje přímo uvedeno, že se očekává, že bude sama vyhledávat doplňující informace a alternativní názory k tématům. Nositelé alternativních názorů většinou nepracují na radnici, proto je potřeba, aby přiměřené úsilí vyvíjel vydavatel. Dalšími zdroji alternativních názorů jsou jednání zastupitelstva, poradních orgánů obce atd.

3. Avízo: pro získání alternativních názorů pomůže využívání avíza - včasného upozornění relevantních subjektů jaká jsou aktuálně řešená témata, ke kterým mohou zaslat své vyjádření

4. Povinnost zveřejnit sdělení zastupitelů: vždy je nutné v přiměřeném rozsahu zveřejnit vyjádření opozičního zastupitele k tématu místní/regionální politiky.

5. Odstup od sdělení: není úkolem redakce a redakční rady posuzovat správnost názorů. Jejich úkolem naopak je, aby se pravdivost ukázala ve střetu názorů. Výjimkou je například pokud opoziční zastupitel kritizuje starostu a uvede věcně nesprávné údaje, pak je v pořádku je uvést na pravou míru. Stejně tak je ale nutné uvádět na pravou míru věcně nesprávné údaje, které uvede starosta nebo radní. 

PŘÍKLADY

Skoro celá zpráva z příkladu níže je postavená na komentářích bývalého hejtmana, redaktorská práce zcela chybí. Jde o názorný příklad vydávání komentářů vedoucího představitele za zpravodajství.



Příklad dobré praxe, jak psát o tématu, které je kontroverzní, nabízí například zpravodaj Šestka Prahy 6. Zpráva ze setkání k rekonstrukci polikliniky se snaží prezentovat všechny relevantní názory a informace. Je na čtenáři, zda si bude chtít zjistit více a s kterým z názorů se ztotožní.